NAŠE FARMA TŘEBEŠOV

ZVĚŘINOVÝ ZÁVOD

Dovolte nám, abychom se představili, jsme Farma Třebešov, hospodaříme v podhůří Orlických hor, v místech se zdravým ovzduším, čistou vodou a nerušenou krajinou, umožňující volný pohyb zvěře. Se zemědělstvím jsme začali v roce 2012, kdy jsme se zaměřili na zemědělskou prvovýrobu a od roku 2016 se zabýváme také zpracováním a prodejem zvěřinového, výsekového masa a výrobou zvěřinových uzenin. Rádi bychom Vám nabídli možnost spolupráce s naší farmou. Sortiment našich výrobků je opravdu obsáhlý a rozmanitý. Farma Třebešov zpracovává maso pouze od prověřených dodavatelů, resp. Mysliveckých spolků z okolí Orlických hor, kde se nachází zdravá zvěř.

Obhospodařujeme tři lovecky významné lokality, určené k volnému lovu lesní zvěře. První je honitba na hřebenech Orlických hor „Malá strana“ v oblasti Neratova a Orlického Záhoří, druhá je v podhůří stará Šternberská honitba Bědovice u Třebechovic a posledními námi spravovaná je Svato hubertská bažantnice v Třebešově. Zvěř zde žije v přirozeném prostředí, volně se pohybuje a pojídá, co si v lese vybere. O zvířata se řádně staráme, udržujeme regulované množství chované zvěře, hlídáme kvalitní genofond a lovíme pouze kusy, které již nejsou do chovu vhodné. Lov zvěře probíhá dle zásad myslivosti, kdy nejsou zvířata vystavena stresu z přepravy a porážce na jatkách. Provoz a samotné zpracování zvěřiny na Farmě Třebešov podléhá nejpřísnějším hygienickým a veterinárním předpisům.

SLOVO MAJITELE

Z věřinový závod se může pochlubit nově vybudovanou bourárnou, vybavenou nejmodernějšími technologiemi pro efektivní zpracování masa. Na základě precizního zpracování a dodržování veterinárních předpisů může Farma Třebešov nabídnout svým zákazníkům zvěřinu prémiové kvality. Každý kus zvěře vykoupený naší farmou má přísně hlídaný původ a z prodejního štítku balíčku, který si koupíte, lze dohledat přesný původ zvěře – tedy informaci kdy a kde byla ulovena. Maso ze zvířat z volně žijících chovů v přirozeném pr středí je tím nejlepším. Má hodně svaloviny, málo tuku, což je zásadní pro kvalitní pokrm a požitek z dobrého jídla. Z masných výrobků na naší farmě vyrábíme zvěřinové klobásy, zvěřinové vuřty, zvěřinové párky, zvěřinové špekáčky (vždy kombinace vepřového masa a zvěřiny), zvěřinový pršut, vepřovou šunku, vepřovou debrecinku a čtyři druhy paštik (jemnou, paštiku hrubozrnnou, s brusinkami, se švestkami) a divočáka ve vlastní šťávě. Při výrobě našich výrobků dbáme na to, aby byly výrobky vyráběny podle staročeských receptur z kvalitního regionálního masa, ručními, poctivými, technologickými postupy. Masné produkty z naší farmy, jsou přirozeně bezlepkové, vyráběné z lokálních, přírodních surovin.

 

Bc. Libor Burian

Když tě ta farma baví, tak ti ji předám...

Libor Burian ml. se o přírodu a její zákonitosti zajímal odmala, v sedmnácti pomáhal při žních, ve dvaceti převzal firmu. Teď jsou za Liborem Burianem ml. bakalářské zkoušky. FARMA TŘEBEŠOV se pod jeho vedením rozrůstá a plánů přibývá. Potomkům ji chce předat jako tradiční prosperující český podnik.

Jak se to seběhlo, že nás vítá tak mladý majitel?

Není na tom nic nelogického, i když rodiče měli o mé budoucnosti zprvu jiné představy. Táta, zakladatel společnosti MATRIX, mě viděl spíš jako ekonoma rodinného podniku. Už když jsem chodil na základní školu, bavili jsme se, kterým směrem se vydám. Já ale trval na přírodovědném zaměření tak dlouho, až naši řekli: Dobře, běž. V Trutnově jsem si při studiu lesnictví udělal řidičský průkaz na traktor a bylo vymalováno.

To stačilo?

Začal jsem jezdit na žně a dělat práci, co mě baví. Po maturitě jsme se bavili, co dál. Tehdy táta prohlásil: Když tě ta farma baví, tak ti ji předám, abys měl závazek a dokázal se o něco postarat. Mně bylo dvacet, FARMA TŘEBEŠOV existovala tři roky. Byl to velký úkol, ale taky radost a očekávání. Současně s jejím řízením navíc studuji Českou zemědělskou univerzitu v Praze.

Řekněte nám o FARMĚ TŘEBEŠOV něco víc.

Zabýváme se rostlinnou výrobou a provozujeme zvěřinový závod. Zaměstnáváme 8 stálých pracovníků, v lovecké sezoně a při žních si najímáme výpomoc. Momentálně hospodaříme na 820 hektarech, sklízíme ječmen jarní neboli sladovnický, řepku olejnou, sóju, pšenici ozimou a kukuřici. Máme i louky. O půdu se staráme tradičním způsobem, tak, aby prosperovala a udržela nebo zvýšila si svou kvalitu. Vážíme si jí a víme, že o ni musíme pečovat.

Čemu se věnuje zvěřinový závod?

Ten vznikl vlastně jako hobby. Jsme v rodině myslivci, takže mí předchůdci vybudovali prostory ke zpracování masa, které jsme už značně rozšířili, a přibyla prodejna. Před pandemií jsme zpracovávali přes 90 tun zvěřiny ročně. Nejčastěji šlo o spárkatou zvěř, tedy srnčí, jelení, daňčí, kančí. Našimi dodavateli je více než čtyřicítka mysliveckých sdružení a spolků převážně z Hradecka a Pardubicka. Produkty putují třeba do prodejen Terno, Makro a navázali jsme spolupráci s online supermarketem Košík. A abych nezapomněl, naše maso si objednávají významné pražské restaurace a hotely. I Pražský hrad a Arcibiskupský palác.

Jaký je váš osobní vztah k myslivosti?

Já jsem v lese vyrostl! Lásku k myslivosti ve mně probudili táta s dědou. Chodili jsme koukat na přehlídky trofejí, přírodovědecké akce, brali mě k přikrmování zvěře, na čekanou, později i na lov. Ale ten není hlavní náplní nebo cílem myslivce. Má pravidla. Není to tak, že vidím na louce srnce a střelím ho.

Trofeje vás nelákají?

Samozřejmě že ano. Nemusí být význačné, medailové. Radost mi udělá, když se o jakékoli trofeji můžu pobavit s kolegy myslivci a sdílet společné nadšení. Pár dobrých trofejí už ale taky mám. Baví mě zároveň myslivecká kynologie. V myslivosti platí, že myslivec bez psa je poloviční myslivec.

Vraťme se z lesa na farmu. Jaké změny ji čekají?

Právě teď rekonstruujeme bývalé zemědělské středisko v nedalekých Uhřínovicích. Koupili jsme zanedbaný areál, hodláme ho zmodernizovat a přesunout do něj z Třebešova celou rostlinnou výrobu.

Vedete tým lidí, rozhodujete o změnách. Co vám dělá radost?

Dobrý kolektiv, který máme. Všichni si rozumíme, známe se, lidi jsou ochotní a nevadí jim, když si o víkendu kvůli práci zavoláme. Vycházíme si vstříc. To je ostatně filozofie celé skupiny MATRIX – pomalu, část po části, firmy zvelebovat a zvětšovat.

Čím váš život rodinný byznys obohatil?

Být nejstarším synem majitele holdingu je zavazující a pokračovat v rodinné tradici bude náročné. Ale určitě pokračovat chci. Uvědomuji si, jak je důležité, nejen pro nás, ale i pro zaměstnance a ostatně i region, abychom firmy udrželi, byli dobrými zaměstnavateli a spolehlivými partnery. Nejhorší, co se následovníkovi v rodinném byznysu může stát, je, že se mu majetek rozteče mezi prsty.