NAŠE FARMA TŘEBEŠOV

ROSTLINNÁ VÝROBA

Poctivá tradiční zemědělská farma. To je Farma Třebešov, která v současné době hospodaří podle receptu našich předků již na cca 850 ha pozemků na Vrchách, v okolí Lična a Třebešova.

Půda je nenahraditelná surovina a je to základní výrobní prostředek, dědictví našich otců. Je potřeba si jí vážit a pečlivě se o ni starat a vylepšovat její produkční hodnotu. Velkým problémem českého zemědělství v posledních letech je sucho. To se nevyhýbá ani podhůří Orlických hor, které je na nedostatek vody náchylné. Je důležité udržet vláhu v krajině. S lepší vsakovatelností pomáhá hnojení. Farma hospodaří s klasickou organickou hmotou a nevyužívá digestát z bioplynových stanic.

Většina obhospodařovaných pozemků je propachtována od soukromých vlastníků a nemalou část výměry má farma ve svém vlastnictví. Průběžně nabízíme výkup zemědělských pozemků za  atraktivní ceny.

Investiční strategií  firmy je nyní znovuobnovení života ve střediscích v Uhřínovicích a v Ličně. V Uhřínovicích se již podařila zrekonstruovat budova, která je dnes využívána jako kanceláře administrativy, skladovací haly, dílny.  Koncem roku 2021 byla započata výstavba moderní posklizňové linky, část je již hotová, předaná do provozu, část se dokončí do konce roku 2022. Další investice míří do postupného pořizování nové techniky na obhospodařování půdy.

Na jaře v roce 2014 začala hospodařit divize rostlinné výroby Farmy Třebešov na necelých 100 ha pozemků, rozdělených do katastrů obcí Třebešov a Trnov. V osevním plánu byly zahrnuty plodiny mák, sója, hořčice, ječmen. Vzhledem k rozloze bylo rozhodnuto počkat s nákupem vlastní techniky a veškeré polní práce zajistit formou služeb od jiných zemědělských subjektů. Dále v tomto roce koupila farma dva objekty bývalé odchovny prasat v Třebešově v sousedství firmy Matrix.

V roce 2015 se rozloha farmy navýšila na necelých 120 ha, a to v katastru obce Hroška. Osevní plán zahrnoval plodiny pšenice ozimá, pšenice jarní, ječmen jarní. Seno a senáž z obhospodařovaných luk se dodává pro potřebu místní myslivecké společnosti. Výnosy obilovin v tomto roce byly velice dobré.

V roce 2016 došlo zatím k nejvyššímu nárůstu rozlohy farmy, a to na necelých 310 ha. Zahrnuje to další pozemky v katastru obcí Lično, Ostašovice, Radostovice, Uhřínovice. V osevním plánu je nejvíce zahrnuta kukuřice na zrno, a to cca na 160 ha. Zbytek tvoří řepka ozimá, pšenice ozimá a jarní, hrách a vojtěška. Zatím proběhla sklizeň řepky ozimé v katastru obce Třebešova s velice nadprůměrným výnosem. V letošním roce došlo také k přestavbě bývalé porodny prasat na halu sloužící k uskladnění plodin vypěstovaných na našich pozemcích. Dále se začalo jednat o nákupu vhodné zemědělské techniky pro naši farmu.

SLOVO MAJITELE

Z věřinový závod se může pochlubit nově vybudovanou bourárnou, vybavenou nejmodernějšími technologiemi pro efektivní zpracování masa. Na základě precizního zpracování a dodržování veterinárních předpisů může Farma Třebešov nabídnout svým zákazníkům zvěřinu prémiové kvality. Každý kus zvěře vykoupený naší farmou má přísně hlídaný původ a z prodejního štítku balíčku, který si koupíte, lze dohledat přesný původ zvěře – tedy informaci kdy a kde byla ulovena. Maso ze zvířat z volně žijících chovů v přirozeném pr středí je tím nejlepším. Má hodně svaloviny, málo tuku, což je zásadní pro kvalitní pokrm a požitek z dobrého jídla. Z masných výrobků na naší farmě vyrábíme zvěřinové klobásy, zvěřinové vuřty, zvěřinové párky, zvěřinové špekáčky (vždy kombinace vepřového masa a zvěřiny), zvěřinový pršut, vepřovou šunku, vepřovou debrecinku a čtyři druhy paštik (jemnou, paštiku hrubozrnnou, s brusinkami, se švestkami) a divočáka ve vlastní šťávě. Při výrobě našich výrobků dbáme na to, aby byly výrobky vyráběny podle staročeských receptur z kvalitního regionálního masa, ručními, poctivými, technologickými postupy. Masné produkty z naší farmy, jsou přirozeně bezlepkové, vyráběné z lokálních, přírodních surovin.

 

Bc. Libor Burian

Když tě ta farma baví, tak ti ji předám...

Libor Burian ml. se o přírodu a její zákonitosti zajímal odmala, v sedmnácti pomáhal při žních, ve dvaceti převzal firmu. Teď jsou za Liborem Burianem ml. bakalářské zkoušky. FARMA TŘEBEŠOV se pod jeho vedením rozrůstá a plánů přibývá. Potomkům ji chce předat jako tradiční prosperující český podnik.

Jak se to seběhlo, že nás vítá tak mladý majitel?

Není na tom nic nelogického, i když rodiče měli o mé budoucnosti zprvu jiné představy. Táta, zakladatel společnosti MATRIX, mě viděl spíš jako ekonoma rodinného podniku. Už když jsem chodil na základní školu, bavili jsme se, kterým směrem se vydám. Já ale trval na přírodovědném zaměření tak dlouho, až naši řekli: Dobře, běž. V Trutnově jsem si při studiu lesnictví udělal řidičský průkaz na traktor a bylo vymalováno.

To stačilo?

Začal jsem jezdit na žně a dělat práci, co mě baví. Po maturitě jsme se bavili, co dál. Tehdy táta prohlásil: Když tě ta farma baví, tak ti ji předám, abys měl závazek a dokázal se o něco postarat. Mně bylo dvacet, FARMA TŘEBEŠOV existovala tři roky. Byl to velký úkol, ale taky radost a očekávání. Současně s jejím řízením navíc studuji Českou zemědělskou univerzitu v Praze.

Řekněte nám o FARMĚ TŘEBEŠOV něco víc.

Zabýváme se rostlinnou výrobou a provozujeme zvěřinový závod. Zaměstnáváme 8 stálých pracovníků, v lovecké sezoně a při žních si najímáme výpomoc. Momentálně hospodaříme na 820 hektarech, sklízíme ječmen jarní neboli sladovnický, řepku olejnou, sóju, pšenici ozimou a kukuřici. Máme i louky. O půdu se staráme tradičním způsobem, tak, aby prosperovala a udržela nebo zvýšila si svou kvalitu. Vážíme si jí a víme, že o ni musíme pečovat.

Čemu se věnuje zvěřinový závod?

Ten vznikl vlastně jako hobby. Jsme v rodině myslivci, takže mí předchůdci vybudovali prostory ke zpracování masa, které jsme už značně rozšířili, a přibyla prodejna. Před pandemií jsme zpracovávali přes 90 tun zvěřiny ročně. Nejčastěji šlo o spárkatou zvěř, tedy srnčí, jelení, daňčí, kančí. Našimi dodavateli je více než čtyřicítka mysliveckých sdružení a spolků převážně z Hradecka a Pardubicka. Produkty putují třeba do prodejen Terno, Makro a navázali jsme spolupráci s online supermarketem Košík. A abych nezapomněl, naše maso si objednávají významné pražské restaurace a hotely. I Pražský hrad a Arcibiskupský palác.

Jaký je váš osobní vztah k myslivosti?

Já jsem v lese vyrostl! Lásku k myslivosti ve mně probudili táta s dědou. Chodili jsme koukat na přehlídky trofejí, přírodovědecké akce, brali mě k přikrmování zvěře, na čekanou, později i na lov. Ale ten není hlavní náplní nebo cílem myslivce. Má pravidla. Není to tak, že vidím na louce srnce a střelím ho.

Trofeje vás nelákají?

Samozřejmě že ano. Nemusí být význačné, medailové. Radost mi udělá, když se o jakékoli trofeji můžu pobavit s kolegy myslivci a sdílet společné nadšení. Pár dobrých trofejí už ale taky mám. Baví mě zároveň myslivecká kynologie. V myslivosti platí, že myslivec bez psa je poloviční myslivec.

Vraťme se z lesa na farmu. Jaké změny ji čekají?

Právě teď rekonstruujeme bývalé zemědělské středisko v nedalekých Uhřínovicích. Koupili jsme zanedbaný areál, hodláme ho zmodernizovat a přesunout do něj z Třebešova celou rostlinnou výrobu.

Vedete tým lidí, rozhodujete o změnách. Co vám dělá radost?

Dobrý kolektiv, který máme. Všichni si rozumíme, známe se, lidi jsou ochotní a nevadí jim, když si o víkendu kvůli práci zavoláme. Vycházíme si vstříc. To je ostatně filozofie celé skupiny MATRIX – pomalu, část po části, firmy zvelebovat a zvětšovat.

Čím váš život rodinný byznys obohatil?

Být nejstarším synem majitele holdingu je zavazující a pokračovat v rodinné tradici bude náročné. Ale určitě pokračovat chci. Uvědomuji si, jak je důležité, nejen pro nás, ale i pro zaměstnance a ostatně i region, abychom firmy udrželi, byli dobrými zaměstnavateli a spolehlivými partnery. Nejhorší, co se následovníkovi v rodinném byznysu může stát, je, že se mu majetek rozteče mezi prsty.